Publikováno dne: 19. června 2026

Rozhovor jako cesta k pochopení

Nakladatelství Vyšehrad je dlouhodobě spojováno s literaturou, která jde pod povrch. Významné místo v jeho produkci proto zaujímá i edice Rozhovory, jež přináší hluboké dialogy s osobnostmi kultury, vědy, společnosti i duchovního života. Právě knižní rozhovor nabízí jedinečný prostor k poznání člověka, jeho způsobu uvažování i témat, která utvářejí svět kolem nás.

Rozhodli jsme se proto podívat blíže na to, jak tato edice vzniká a proč má ve Vyšehradu tak pevné místo. Zajímalo nás, čím se knižní dialog liší od běžného mediálního rozhovoru a co může čtenáři nabídnout. O své zkušenosti se podělili lidé, kteří se dlouhodobě podílejí na vzniku rozhovorových knih: Pravomil Novák a Vladimír Verner. Mluvili s námi o tom, jak se takový dialog rodí, dozrává a co všechno obnáší práce s mluveným slovem, které má obstát i v knižní podobě.

Edice Rozhovory patří dlouhodobě k nejviditelnějším řadám Vyšehradu. Co pro vás osobně tahle edice znamená? Proč mají rozhovory ve Vyšehradu tak pevné místo?

Vladimír: Edice rozhovory je pro mě obohacující především možností setkat se se zajímavými a inspirativními osobnostmi naší společnosti, a také se touto přístupnou formou seznámit se zajímavými tématy, která by v odborné knize pro mě byla třeba příliš složitá.

Pravomil: Edice Rozhovory je dlouhodobě velice úspěšná. Mnoho rozhovorů vychází opakovaně a ve velkých nákladech. Přitom jsou to často odborné rozhovory o složitých tématech. Pro čtenáře je tato forma asi přístupnější, než odborná monografie.
Pro mne osobně je příležitostí si povídat se skvělými lidmi o zajímavých věcech. 😊

V čem se podle vás rozhovorová kniha liší od běžného mediálního rozhovoru?

Vladimír: V mediálním rozhovoru člověk reaguje tak nějak spontánně, často může jít trochu po povrchu. Když ale musíte vyslovenou myšlenku napsat, musíte se nad formulací pořádně zamyslet, a často jít tak ještě více k podstatě věci. Prostě holt, co je psáno, to je dáno. 😊

Pravomil: Knižní rozhovor dává oběma autorům větší prostor. Mohou otevřít mnoho témat a podrobně se jim věnovat. Na rozhovor mají také více času, od první nahrávky k vydání knihy uplyne mnoho měsíců (někdy i let), ale výsledek pak často předčí naše očekávání.

Dá se říct, že Vyšehrad skrze rozhovory dlouhodobě „pěstuje dialog“?

Vladimír: Určitě ano. A právě proto se snažíme vybírat takové osobnosti, které mají určitý kredit a mohou společnosti nabídnout něco pozitivního.

Pravomil: Prostřednictvím rozhovorů máme možnost vstoupit do diskuze o aktuálních tématech současného světa – ekologie, věda, politika, etické otázky. Dáváme prostor těm, kteří jsou nám blízcí svými názory. Jsem velmi rád, že ve Vyšehradu vyšly rozhovory s oběma předsedy Ústavního soudu Pavlem Rychetským a Josefem Baxou i předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou. A zároveň se nemusíme věnovat politikům, kteří by byli jistě komerčně úspěšní, ale jejich názory bych rozhodně nechtěl propagovat.

Jak se tato edice vyvíjela? Co je pro ni typické nyní?

Vladimír: Popravdě myslím, že na začátku byla opravdu potřeba, představit širšímu okruhu čtenářů některé osobnosti, které nás osobně nějakým způsobem inspirovaly. Mezi prvními byly např. rozhovor s P. Jiřím Reinsbergem, knězem a význačnou osobností duchovního života té doby s názvem Hospodin rozjasnil svou tvář, či titul Hovory o hudbě, což byl rozhovor Přemysle Ruta s hudebníkem Jiřím Pavlicou. Z počátku jsme tedy vybírali spíše osobnosti z prostředí nám blízkého, postupem času jsme pak logicky museli okruh osobností a zajímavých témat stále více rozšiřovat.

Pravomil: První rozhovory před dvaceti lety vznikaly trochu nahodile. Oslovovali jsme lidi, které jsme osobně znali, nebo s nápadem přišel někdo z okruhu našich přátel. Postupně jsme otevírali další témata a oslovovali vědce, lékaře, umělce, politiky nebo sportovce. Také se rozšířil okruh našich tazatelů.

Jak vzniká rozhovorová kniha

Dle čeho vybíráte osobnosti pro edici Rozhovory? Jak probíhá výběr osobností pro edici Rozhovory, rozhoduje spíše téma, osobnost a jeho postoj či osobní příběh?

Pravomil: V prvé řadě je to téma, osobní postoj a to, co ve svém oboru dosáhl. Záleží pak na rozhodnutí každého z nich, nakolik nás pozve i do svého osobního života. Někdy se dozvíme hodně o životě, rodině a přátelích. Jiný autor mluví jen o své profesi a jediná osobní informace je, že jeho manželka pracuje ve stejném oboru.

Jak dlouhý proces za jednou rozhovorovou knihou obvykle stojí? 

Pravomil: Když uzavíráme smlouvy, obvykle se shodneme na dodání finálního rukopisu do 12 měsíců. Záleží ale na pracovním vytížené tázaného, kolik času může rozhovorům věnovat. U některých výjimečných autorů vznikal rozhovor v průběhu několika let.

Co je z pohledu redaktora na rozhovorové knize nejtěžší?

Vladimír: Pro mě, jako pro grafika, je u rozhovorů nejnáročnější domluvit se s autory na obrazovém materiálu. Na množství použitých fotografií, jejich dostatečné kvalitě a finálním rozmístění v knize. Každý autor má nějakou svou představu, takže je to vždy nová skládačka, ale to mě na tom právě baví.

Pravomil: Velice důležité je vybrat pro každý rozhovor vhodného tazatele. Zvláště u odborných tematických rozhovorů musí mít takové znalosti, aby ho tázaný respektoval jako partnera dialogu. Těžkým úkolem odpovědného redaktora je přesvědčit některé autory, že musí dodaný text upravit tak, aby byl srozumitelný pro širší okruh čtenářů, nejen pro několik vědeckých kolegů z jeho oboru. 😊

Redakční zákulisí

Jakou roli má v rozhovorové knize redaktor – je spíš partnerem, průvodcem, nebo „architektem" celého dialogu?

Pravomil: Je především partnerem obou autorů, někdy i mediátorem 😊 a prvním kritickým čtenářem.

Co čtenáři většinou netuší o vzniku rozhovorové knihy?

Vladimír: Myslím, že čtenáři netuší, jak velký rozdíl je mezi mluveným a psaným slovem. Rozhovory totiž aktéři nejprve nahrávají při vzájemných setkáních na diktafon, potom je třeba zvukový záznam převést na text, a pak přichází asi nejnáročnější část, upravit zápis mluveného slova do textové podoby tak, aby se dobře četl, měl hlavu a patu a diskutující se tam zbytečně neopakovali.

Stává se, že rozhovor během práce změní směr, než jaký byl původně plánovaný?

Pravomil: Autorům rozhovoru dáváme volnost při výběru témat a nesvazujeme je pevným scénářem. Když potom dostaneme hotový rukopis, musíme někdy s autory domluvit, aby některá témata více rozpracovali a jiné třeba i vypustili.


Pamatujete si rozhovor, který vás osobně nějak překvapil nebo inspiroval?

Vladimír: Mě osobně svou otevřeností a silným osobním příběhem velmi oslovil rozhovor s knězem Janem Rybářem.

Pravomil: Rozhovor Přemysla Houdy s Břetislavem Turečkem Svět je složitější, než se zdá.

Rozhovory dnes

Co byste si přáli, aby si čtenář z rozhovorové edice odnesl „do života“?

Pravomil: Nové myšlenky, informace, „rozšíření obzorů“.

Jaké aktuální tituly v této edici nabízíte?

Pravomil: V květnu vyšly tři rozhovory – s Janem Hřebejkem, Tomášem Sedláčkem a Vladimírem Komárkem.

Jaký rozhovor byste si sami chtěli jednou přečíst?

Pravomil: S prezidentem Petrem Pavlem. Doufám, že si na něj najde čas.


A jakou jednu otázku by měl každý z nás položit aspoň jednou v životě?

Vladimír: Jsem prospěšný pro společnost a zůstane tady po mě něco, čím mohu druhé inspirovat?
Pravomil: Čím mohu přispět, aby svět kolem nás byl trošku radostnější? 😊


Na jaký rozhovor z edice Rozhovory byste dnes pozvali někoho, kdo Vyšehrad teprve objevuje?

Vladimír: Momentálně asi na naši novinku, rozhovor s Janem Hřebejkem s názvem U mě pořád dobrý.

Pravomil: Například na rozhovor s Michalem Novotným Tajemství zdravého pohybu – téma aktuální pro každého z nás. 😊

Jak se podle vás Vyšehrad proměnil (nebo neproměnil) od doby, kdy je součástí skupiny Albatros Media?

Vladimír a Pravomil: Zatímco v dobách naší samostatné existence jsme se snažili, aby náš ediční plán byl co nejširší, v AM se témata více rozdělují mezi jednotlivé značky, takže se naše profilace trochu zúžila (nevydáváme již třeba dětskou literaturu a poslední dobou již ani thrillery). A společně s tím, jak se proměňuje dění ve společnosti, se také proměňují témata, která čtenářům předkládáme. Výraznou proměnou je určitě také to, že v minulosti jsme se hodně zaměřovali na tradiční kvalitní literaturu od osvědčených autorů, jako jsou třeba Franz Werfel, Antoine de Saint Exupéry, Jacques Le Goff, Friedrich Nietzsche, Chalíl Džibrán, Karl Rahner, Jan Sokol, nyní se více zaměřujeme na české současné autory (edice Tvář), témata, která rezonují současnou společností (edice Hlas) a velmi jsme rozšířili edici Rozhovory.

V čem pro vás osobně vidíte hlavní přínosy začlenění Vyšehradu do největší nakladatelské skupiny, ať už v každodenní práci, zázemí nebo možnostech spolupráce?

Vladimír a Pravomil: Největším přínosem je pro nás to, že se můžeme plně soustředit pouze na svou odbornou práci – sestavování edičního plánu, jednání s autory a grafiky, redakční práci a spolupráci při prezentaci našich knih.
Vše ostatní – starost o finance, smluvní a právní agendu, IT technologie, komunikaci s tiskárnami, knihkupci a knižními řetězci a mnoho dalších činností zde mají na starost jiná oddělení. A obrovským přínosem je samozřejmě také velká výrobní a obchodní síla skupiny, což nám přináší lepší ekonomické výsledky.

Jak byste popsali soužití a spolupráci Vyšehradu se skupinou Albatros Media z pohledu redakce?

Pravomil: Na počátku to byla veliká změna. Z malého kolektivu dvaceti lidí jsme přišli do velké firmy. Snažili jsme se poznat co nejvíce lidí, zapamatovat si jejich jména a co mají na starosti.😊 Postupně jsme se seznámili s pravidly komunikace, rozhodovacími procesy a informačními systémy. Někdy mi vadilo, že věci, které jsem byl zvyklý „vyřizovat od stolu“, jsem musel dlouho vyjednávat s mnoha lidmi. Na druhé straně jsem poznal spoustu skvělých lidí, kteří mají rádi svou práci, je s nimi výborná spolupráce a stali se i mými přáteli.

Co je podle vás důležité, aby si Vyšehrad v rámci velkého vydavatelského domu zachoval a dál rozvíjel jako svou silnou identitu?

Vladimír a Pravomil: Jsme velmi rádi, že i v současné situaci jsme si udrželi svůj ediční profil a poměrně široké spektrum produkce, za což jsme vedení AM vděční a vážíme si toho. A byli bychom samozřejmě také velmi rádi, aby si Vyšehrad ruku v ruce s šířkou záběru zachoval také vizitku značky, která předkládá jak odborná, tak aktuální společenská témata, profesionálně, a přesto přístupně zpracovaná.

Kdybyste měli jednou větou popsat, čím je Vyšehrad uvnitř Albatros Media jedinečný, jaká by to byla?

Vladimír: Nerad bych se nějak vymezoval vůči ostatním skvělým značkám skupiny, tak snad to jediné neoddiskutovatelné: jsme jednoznačně nejdéle fungující značka – letos slavíme 92 let. 😊