Čtení jako národní sport: proč jsme se zapojili do projektu „Čti za nároďák“

Publikováno dne: 7. května 2026

Čtení bylo vždy pevnou součástí české kultury. Přesto v
posledních letech sledujeme trend, kdy se z každodenního života postupně
vytrácí – zejména u lidí v produktivním věku. Právě na tuto výzvu reaguje
celonárodní iniciativa Čti za nároďák, do které se jako společnost Albatros
Media aktivně zapojujeme.

O projektu „Čti za nároďák“

Projekt vznikl pod záštitou Svaz českých knihkupců a nakladatelů jako dlouhodobá, apolitická a nekomerční iniciativa, jejímž cílem je systematicky podporovat čtenářství v České republice.

Jeho ambicí není jen motivovat jednotlivce ke čtení, ale také otevřít širší společenskou debatu o tom, proč je čtení důležité – pro vzdělanost, duševní zdraví i budoucí konkurenceschopnost celé společnosti.

Kampaň zároveň reaguje na pokles čtenářských návyků a snaží se vrátit knihy zpět tam, kam patří: do běžného každodenního života.

Hlavní myšlenka projektu je překvapivě jednoduchá: stačí jedna stránka denně.

Pravidelnost je důležitější než objem. I malý krok může vést k dlouhodobé změně návyků – a právě to je cílem celé iniciativy.

Kampaň navíc pracuje s hravou sportovní metaforou: čtení jako týmová hra, kde má každý své místo. Společným cílem je „vrátit čtení do hry“ a symbolicky „mířit na titul mistrů Evropy“.

Čtení není jen volnočasová aktivita. Je to nástroj, který má reálný dopad na kvalitu života jednotlivců i celé společnosti:

rozvíjí kritické myšlení, paměť a soustředění,
podporuje empatii a porozumění druhým,
pomáhá zvládat stres a posiluje duševní odolnost,
zlepšuje vzdělávací i profesní výsledky.

Zároveň funguje jako „společenský most“ – spojuje generace, vyrovnává rozdíly a podporuje soudržnost.

Rozhovor s programovou ředitelkou literatury pro dospělé - Karolínou Myškovou

Proč má čtení pro dospělé pořád sílu a v čem se podle tebe liší od seriálů nebo podcastů?

Protože je to způsob, jak se odreagovat, jak se uvolnit od stresu, jak moct zapomenout na každodenní povinnosti. Kniha funguje jinak než televize nebo podcasty, při čtení mnohem více pracuje vlastní fantazie, lépe se přenesete do jiného světa, a současně vás nutí k naprosté pozornosti a zpomalení. A taky je to bezpečný prostor pro řešení složitých věcí, jako jsou vztahy, nemoci, identita nebo třeba vlastní selhání.

Vzpomeneš si na nejsilnější emoci, kterou v tobě kniha vyvolala? Která to byla a proč?

Určitě je to pro mě kniha z poslední doby Terezko, vrať se o událostech na Filozofické fakultě a boji hlavní hrdinky o život po střelném zranění. Text byl tak silný, že jsem někdy nedokázala přečíst víc než jednu větu, musela zhluboka dýchat, knížku odložit, hodně jsem u ní plakala a měla pocit, že to celé prožívám s ní a její rodinou.

Kdybys měla poradit jeden „mikrorituál“ pro čtení během nabitého dne, jak by vypadal?

Udělat si kafe nebo chai latté, vzít si deku, sednout si do pohodlného křesla a prostě na půl hodinky vypnout.

Jak četba ovlivnila tvůj život?

Naprosto zásadně. Ke čtení mě vedla maminka, která je sama vášnivou čtenářkou, měli jsme doma velkou knihovnu a já jsem si z ní už jako starší dítě strašně ráda vybírala. Nedovedu si bez čtení svůj život představit, každý den si před spaním čtu, i kdyby to mělo být jen pár minut. A myslím, že mi knihy daly větší rozhled, cit pro češtinu, a hlavně spoustu příběhů, které si pamatuju roky. A na některé hrdiny či hrdinky taky nikdy nezapomenu, což například o filmech říct nemůžu.

Pomohla ti někdy nějaká kniha v práci nebo v životě udělat lepší rozhodnutí? V čem konkrétně?

Nedávno jsem četla román Nejkrásnější verze o toxickém vztahu a ten mi pomohl pochopit spoustu věcí, na které jsem dlouho neměla odpovědi. To mám na beletrii strašně ráda, že i díky cizímu příběhu můžete rozluštit hádanky vlastního života.

Jaké poselství by si měl odnést člověk, který nečte nebo si dnes otevře knihu po dlouhé době?

Přála bych mu, aby ho kniha pohltila a on zapomněl, že vlastně nečte. A aby četl dál a dál.

Co bys doporučila někomu, kdo moc nečte, ale chce to změnit? Jakou knihu nebo žánr zvolit na začátek?

To je těžké takhle říct, ale za mě je to třeba komiks pro dospělé, ve kterém mohou být zpracovaná zajímavá témata vstřícnou formou. Komiks kombinuje obraz s textem, má díky tomu rychlejší rytmus než souvislý text, jednodušeji se v něm dá orientovat a čtenáře může okamžitě vtáhnout do děje. Já sama jsem ho teprve nedávno objevila a je to skvělé.